31. prosince 2014

31.12.2014 The end

... a pochopitelně jsem se z toho moc nevyspala. Dopoledne marnost, jen jsem polehávala (Koalix byl mezitím i chvíli venku s Mišákem), po obědě jsem si na dvě hodiny (zároveň s Matýskem) lehla a dost mi to pomohlo, tak jsem odpoledne už mohla jakž takž fungovat. Děti jsme nechali u televize a vyšli jsme si jen s Koalixem na svižnou hodinovou procházku do lesa a pak zase domů. Udělali jsme si každej jednu pomazánku, dětem jsem nachystala večeři v podobě jednohubek, ale to bylo - co se týče silvestrovských příprav - všechno. Nikam jsme se nechystali, večer jsme zasedli k počítačům a silvstrovské veselí dost okázale ignorovali. Uvědomila jsem si, že vlastně ani šampus nemáme, ale nakonec jsme si připili tím dobrým rumem. Naštěstí ani rachejtlováního moc nebylo, tak jsme mohli vykročit do roku 2015 spokojeným spánkem. :)

30. prosince 2014

30.12.2014 Back

Poslední dobou se stává nemilým pravidlem, že třetí noc, co spím ve Zlíně, se vždycky naprosto tragicky vyspím a pak mě hned od rána chytne hlavobol až migréna. Vzhledem k tomu, že před sebou mám balení a tříhodinovou cestu domů, nic moc. Navíc pravděpodobně taky vyhlídku na další dva promigrénované dny, protože ty u mne vcelku pravidelně chodí po třech. Radost.
Ale nedalo se, sbalila jsem, odjeli jsme, přijeli jsme, vybalili jsme... Rovnou jsme s Koalixem zajeli na nákup plus kafe, to trochu pomohlo, ale stejně jsem byla večer u kompu nepoužitelná a šla radši spát...

29. prosince 2014

29.12.2014 Downtown

(Sice bylo pondělí, ale já měla furt pocit, že je víkend - vánoční maglajz :))
Dopoledne jsem si s Matýskem zajela jednodětně do města, v podstatě jen tak, odpoledne jsme se všichni zase vyhrabali ven, tak si Míša zase užil sněhu a bobování (Matýska to nějak moc nechytlo) a mimo jiné otestoval nový rukavice. A pak už bylo jen krmení se cukrovím, vykládání a pomalu taky chystání na odjezd domů...

28. prosince 2014

28.12.2014 Babinka

Když už jsem s klukama byla ve Zlíně, nemohla chybět ani obvyklá návštěva slovenských příbuzných. Popovídali jsme, babinka se potěšila s klukama, pojedli jsme, popili a jeli domů. Cestou zpátky jsme to vzali spací cestou - oklikou přes Luhačovice, kudy jsem kdysi dávno jezdívala jako malá autobusem, když jsem jela z prázdnin, tak to bylo i s lehkou nostalgií. Mimochodem taky s docela slušnou nadílkou sněhu, ale dojeli jsme naštěstí v pořádku. A doma už kluci zase lumpili, jako diví. :)

27. prosince 2014

27.12.2014 A bit of snow fun

Tu dum tu dum, tu dum tu dum, tu dum tu dum... 
Pardubice. Costa na cestu. "Tulenem ne, tulenem ne!" A Zlín. 

Po obědě se Míša natěšeně vydal testovat tu trochu sněhu, co tu byla. Nutno říct, že úspěšně, dostatečný sklon kopce nahradil i nedostatky sněhové pokrývky, švanda. A pak v podvečer zase další dárkování. Míša se stal majitelem krásné nové aktovky, kterýžto fakt ho ovšem nikterak neohromil. Nepřekvapivě. Zato vcelku překvapivě ho zaujal Geomag - magnetická stavebnice. Matýsek dostal Igráčkovou sadu i s autem a malovací tabulku, ten byl taktéž spokojen. Rodiče (matičku) jsem (doufám) dostatečně překvapila vlastnoručně vyráběným vaječným koňakem* a nepřekvapila vcelku dost předvídatelným fotodárkem. Každopádně poslední letošní dárkování je za námi.

*ano, to je přesně ta věc, kterou jsem se děsně moc chtěla pochlubit na blogu, ale nemohla jsem :))

26. prosince 2014

26.12.2014 Red nosed gift

A další válecí sváteční den, už se to začalo zajídat i dětem... Ale počasí mizerný, moc se toho dělat nedalo. Každopádně jsme aspoň odpoledne vyrazili do města za známými na společný kafe - snad po půl roce - a užili si ještě jedno dárkování. A tenhle balící papír mě dostal! :) 

25. prosince 2014

25.12.2014 The race

A vlastně je po Vánocích. Je to neskutečný, kolik stresu a emocí a lidskýho pachtění se točí kolem jednoho jedinýho večera v roce. :)

Dodatečný dárek nám daly ráno dětičky, když nás nechaly spát až do půl osmé - dost luxus, čekala jsem nadšené vstávání před šestou, jako loni - a spořádaně si hrály v pokoji. Celý zbytek dne byl o hraní doma, televizi a jídle. Klukům jsme konečně povolili dietní režimy, tak si užívali. Odpoledne zase procházka, tentokrát i kolmo. Takhle si Koalix vystřihnul s Matýskem závod. :)

24. prosince 2014

24.12.2014 Ready

Dětmi (Míšou) tak nesmírně očekávaný den nadešel, Štědrý den je tu. Děti sice ještě byly na piškotovo/rohlíkové dietě a na černým čaji, ale chválabohu aspoň vypadaly líp než předchozí den. Míša skoro v normálu, Matýsek polehával a pospával mimo standardní schéma, ale jinak to taky vypadalo, že se lepší. Takže žádný výlet, ale gaučování u pohádek v televizi, zdobení stromečku (poprvý jsme nečekali až na Matýskovo spaní a dalo se to, byť nápomocen rozhodně nebyl :)), k obědu tradiční hrachovka (my dospělí), po obědě zdravotní procházka (konečně jsme chytli ty zvířátka i svítící), doma Koalix nachystal rybu a asi v pět jsme se pustili do štědrovečerní večeře. Pojedli jsme (my přírodní filé z tresky, děti trochu pečenýho rybího filé) a pustili se do dárků. Mišáka jsme museli pořád brzdit, byl jak splašený a připomínal mi štěňátko, co by nejradši v mžiku servalo všechny papíry úplně ze všeho. :) Po svojem dárkování jsme zašli ještě dolů k babičce a dědovi pro druhé kolo a pak už jen užívali dárků. Děti dostaly Duplo vláčky, Matýsek ještě kartonový domek, tak bylo co dávat dohromady. Dodatečně mě mrzelo, že Mišákovi nedorazil ten vysněný kompas, ale nedá se, snad přijde během svátků. A pak vykoupat, uložit, nalejt si trošku koňaku a relaxovat... :)

23. prosince 2014

23.12.2014 Déjà vu

A v noci po legové revoluci to všechno začalo...
Hodinu po uložení začal Míša běhat na záchod, ale to jsem ještě pořád doufala, že to bude všechno. Hmm, nebylo, ve dvě ráno jsem uklízela efektně poblitej koberec. Zbytek noci jsem pro jistotu spala na gauči, abych byla víc po ruce. Nic dalšího chválabohu nebylo. Mišák měl dietu a během dne se mu postupně udělalo líp...
Ale do happyendu daleko - večer začal Matěj. V devět to z něj (z chudáčka) vystříklo jak z velryby, takže to (zase po roce a něco) schytala celá postýlka včetně papuchalky. Ovšem když jsem ho opatrně nesla do koupelny umejt, tak hodil cestou ještě jednu kachnu na stejný místo, jako pár hodin před ním Míša - ještě ten koberec pořádně ani neuschnul. Znovu mytí, drhnutí a pračka o půlnoci. Achjo...

Dovedeš si asi představit, milý čtenáři, že naše vyhlídky na radostné a pohodové vánoce se nám jaksi ztrácely v nedohlednu... :)

22. prosince 2014

22.12.2014 Lego chaos

Výjimečně jsem byla v práci v pondělí (aby babička mohla v úterý nerušeně na nákup) - krásný klid tam byl - a večer jsem se rozhodla klukům vykrabicovat legový autíčka / motorky / figurky / drobnosti ze Shellky a tak do jedné velké bedny. Abych nemusela pořád řešit, že při uklízení do skříně řeším polorozpadlý auta a kupu kostiček. A aby si kluci mohli svobodně hrábnout a něco si poskládat. Pravda, v současnosti to vypadá tak, že (nebudující a obecně nestavebnicující) Míša neskládá nic a Matěje nejvíc baví se v tom rochnit a půlku krabice porozhatovat po pokoji. No ale budu doufat, že se to třeba jednou, časem změní... :)
Mimochodem, nejlepší zábava pro Míšu byly ty prázdný barevný krabice od lega, ze kterejch začal na stole stavět domeček. U toho spolehlivě vydržel celej večer.. :D

21. prosince 2014

21.12.2014 Pumpkin and snowman

Vcelku běžná neděle bez zásadních zážitků. Aspoň na procházce jsem s klukama byla, když je pořád tak nezimně. Tak když jsem pak před jedním domem uviděla tuhle dekorační podzimně zimní fúzi, přišlo mi to jako naprosto výstižný obrázek. :)

20. prosince 2014

20.12.2014 Senior house

Po dlouhé době jsme zase zavítali do Domova důchodců za prababičkou, ukázat kluky a tak. Na velký povídání to moc není, ale stejně doufám, že z nich prababička měla radost...

19. prosince 2014

19.12.2014 Two helicopters

V pátek odpoledne, po Mišákově poslední školce, jsme se vypravili do knihovny. Navíc jsem byla domluvená s E., že přijede i s dětma taky. Vydedukovaly jsme totiž, že když zbývá jen pár dní do Vánoc, tak že v městské knihovně asi nebude moc velkej nával. A vyšlo nám to, nebyl tam skoro nikdo, kluci si hodinu pohráli se vším možným (velcí dva si dokonce i dost dlouho hráli spolu sami - fotbálek :)), my s E. jsme si stačily chvíli i povykládat, taková odpolední pohoda...
Na fotce - během čekání před knihovnou - se Míša s Matějem točí dokola a dělaj vrtulníky - děsně je to bavilo. :D

18. prosince 2014

18.12.2014 Green card

Čtvrtek s posledním letošním lezením, hodinou na čtení, kafem a krásným zeleným váníčním přáním od Janiny... <3

17. prosince 2014

17.12.2014 Santa Teresa

Achjo, chlubila bych se chlubila, ale nemůžu... Takže místo dárkových nápověd tu je alternativně rum, který nám domů pořídil Koalix, aby byly svátky dostatečně veselé. :)
A příště prý bude i pomerančový rum... :P

16. prosince 2014

16.12.2014 The sweeper

Uvědomila jsem si, že je to tu samej Mišák, tak přišel na řadu zase jednou i Matýsek. Toho času zametač. Jinak spíš pěknej lumpík, nemůžu říct, že by teď poslední dobou měl nějaký extramilý vývojový období. O všechno se táhá, dohaduje, překřikuje, všechno si vyřvává... Snaží se komandovat celou rodinu a my ostatní se snažíme, aby to nedělal. Samozřejmě až na ty světlé okamžiky, kdy je čas úplně superultrahodnej a totálně k sežrání. Inu, děti jsou radost. :)

15. prosince 2014

15.12.2014 Cards sent

Až když jsem všechno zaobálkovala a nachstala k odeslání, tak jsem si uvědomila, že ty letošní vánoční přání nemám ani vyfocený. Každopádně odesláno jest, hurará... :)
A jak jsem na poště spěchala, tak jsem až venku zjistila, že jsem vlastně půlku chtěla poslat doporučeně. No, smůla, snad všechno dorazí, jak má...

14. prosince 2014

14.12.2014 Shiny craziness

Jestli něco nemusím, tak je to svítící a blikající šílenství předvánoční doby. Masivní nakupování bez rozmyslu, jen aby něco bylo. Narvaný nákupní střediska. Bezohledný řidiče. Vystresovaný lidi.
Ještě že jsem si tam jela jen zacvičit... :)

13. prosince 2014

13.12.2014 Stars

Dopoledne jsem s dětma vyrazila do solné jeskyně - tentokrát s objednáním, takže to na rozdíl od minulého týdne klaplo. Solná jeskyně byla mnohem menší, než jsem si podle školkových fotek představovala, a taky na můj vkus poměrně studená, ale jinak to byla zajímavá zábava. Hrabání v soli, houpání se na křeslech, koukání po barevných světlech... Každopádně víc než hodinu bych tam teda asi nedala... :)
Závěrečné "hvězdičky", které si Mišák v solné jeskyni vyprosil (malá světýlka v jinak tmavém prostoru), mi připomněly jedno překvapení, co jsem pro kluky měla v záloze. Z netu jsem objednala "star-mastra" - projektor barevných hvězdiček na stěnu. Původně míněno spíš pro Mišáka, ale naprosto jsem nadchla Matese. Fascinovaly ho. Akorát s tím - pochopitelně - chtěl furt blikat, no... Tak uvidíme, jak dlouho ta věc za dvě stovky vydrží... :)

12. prosince 2014

12.12.2014 Colors under cloud cover

Ráno byl krásný východ slunce - oranžový proužek světla - a večer zase krásný západ. Jen mezitím byl šedivý zatažený den...

11. prosince 2014

11.12.2014 After the show

Dnes byla ve školce besídka. Kromě klasických písniček a básniček se mi moc líbilo i předvedení toho, jak dětičky ve školce pracují s multimediální tabulí, to měla paní učitelka skvělý nápad. A na konci jsem od Mišáka dostala vlastnoručně vykrojený a ozdobený perník - krásný dárek. Když jsem pak dodatečně viděla ve školkové fotogalerii i proces výroby, tak můj velký obdiv patří paní učitelce za odvahu... :D

10. prosince 2014

10.12.2014 Christmas cookies

Jak vidno, dnes přišel čas kokosek. Na to, že jsem je dělala prvně, tak se povedly velmi, byť jsem je musela dopéct nadvakrát - napoprvé ještě zespodu dost lepily.
A Míša se večer nadšeně pustil do zdobení perníčků - nesmírně se na to těšil. Poprvé jsem měla doma barevné zdobící tubičky Dr.Oetkera. Ne že by to s nimi šlo úplně snadno, ale tak je to zase něco jinýho než jen klasická bílá. A máme cukroví ready, hurá...

9. prosince 2014

9.12.2014 Morning mist

Ano, tak tady měla být správně fotka krásných fotogenických kokosek vlastní výroby... Ovšem to bych nesměla mít smůlu na tři obchody, ve kterých byl zrovna DNES kokos totálně vyprodanej. Naštěstí mi ho Koalix nakonec sehnal cestou do hospody v "nonstopáči" v centru... :)
Tak tu dnes místo kokosek máte kvalitní ranní mlhu...

8. prosince 2014

8.12.2014 Teeth control

Nastala předvánoční doba preventivních kontrol - po půl roce jsme šli celorodinně zase k zubařce. Mišák, ač si poslední dobou čistí zuby zdánlivě poctivě, tak má druhej kaz. Matěj pro jistotu vůbec pusu neotevřel, pokud nepočítám ty jeho závěrečné ultrarychlé pokusy (asi jako kapr ve vodě) ve snaze dostat přislíbený bonbón (ano, vím, lehce kontraproduktivní odměna :)). To máme zase skóre...
Ovšem nejlepší je vždycky závěrečné domlouvání další návštěvy - zubařka pokaždý vypadá, že ji upřímně překvapí, že chceme rovnou objednat na příště. Ačkoliv jsem jí už několikrát vysvětlovala, že se jí dá strašně těžko dovolat. Tak nás nakonec objednala - ovšem doma jsem zjistila, že daný den je sobota. Takže jsem si ve finále moc nepomohla... :D

7. prosince 2014

7.12.2014 Penguins

A zase jedna Mišákoakce - zaregistrovala jsem, že je nový film s madagaskarskýma tučňákama, ale nepředpokládala jsem žádný zázrak. Trailer ale nevypadal vůbec špatně a hlavně hodnocení/recenze na čsfd neodrazovaly. Tak jsme se s Mišákem vydali do kina. Na devátou ráno (fest nával, mimochodem). Film opravdu slušný, zábavný, takový lepší průměr, s dětma klidně doporučuju... :)

6. prosince 2014

6.12.2014 Baking helper

Místo poslední dobou obvyklého sezení doma jsem se dnes ráno - Koalixe byl už od včerejška na konferenci historiků - vydala s dětma do solné jeskyně - Mišák tam chodil se školkou (a rád) a měla jsem dojem, že oběma by to mohlo pomoct na ten sice doznívající, ale pořád lehký kašel. Ovšem ostrouhali jsme, solná jeskyně funguje jen na objednávku předem. Jako náhradní plán jsme zajeli do Intersparu, kde mají skvělé dětské hřiště, ale málokdy se mi tam s dětma chce trávit čas - dnes to na vybití energie bylo ideální. A pak po obědě, když Matýsek usnul, tak jsme se s Míšou pustili do perníčků. Mně se do nich nechtělo, ale Mišák mě přemluvil (pekli totiž cukroví ve školce a děsně se těšil zejména na zdobení polevou :)). Těsto jsem měla splácaný od úterka, tak bylo pěkně odleželý, vykrajování šlo Mišákovi krásně od ruky - zkrátka tři plechy voňavých perníčků (mínus to, co se v mezičase snědlo - Mates je po nich jak drak :D) jsou uloženy ve špajzce. Zdobit se bude nejspíš za týden. :)

5. prosince 2014

5.12.2014 The only St. Nicholas

Opět tu byl pátek a já potřebovala do centra pro maso. Po tom částečném fiasku minulý týden jsem se rozhodla jet radši autobusem, očekávala jsem pulzující centrum s Mikuláši, anděly a čerty. Noo, očekávala jsem marně. Ve městě bylo polomrtvo, po Mikuláších nikde ani stopa, řetězy neřinčely, děti nebrečely strachy... Až v jedné odlehlejší uličce jsem konečně jednu skupinku uviděla, ale místo aby šli korzovat, tak se jen narvali do auta a odjeli. Takže buď to začíná být slabší s tradicema, nebo je něco shnilého ve státě dánském městě Hradci...

4. prosince 2014

4.12.2014 Climbing knot

Mišák už chodí na lezení nějakej ten pátek, ale pořád ještě sám neumí umotat ten správnej uzel. Tak jsem mu(si) to nafotila, koupili jsme dva metry lana a budem trénovat.
Mimochodem, obě děti byly z lana nadšený, na půl dne to byla suverénně nejlepší hračka - to jen tak pro všechny, co hledají nápady na levné a zcela jistě originální hračky. ;)

3. prosince 2014

3.12.2014 Online with delivery

Jak nastal prosinec, pustila jsem se do finalizace dárků. Ještě pořád jsem měla před sebou výrobu jistých homemade záležitostí, ale nikdy se mi - s čím dál víc narvanými obchody - nechtělo řešit nákup propriet. Tak jsem se odhodlala k odvážnému kroku a objednala online s dovozem domů. A řeknu vám, že to je super služba. Za padesát korun mi dovezli domů přesně to, co jsem potřebovala, ve správném množství za správné peníze, navíc s velmi slušnou hořkou čokoládou jako dárkem. Paráda, jen houšť!

2. prosince 2014

2.12.2014 First snow

Po ledovce přišel i sníh. Ne moc, ne na dlouho, ale chvíli bylo opravdu bílo...  :)

1. prosince 2014

1.12.2014 Freezing rain

Ledovka, která ochromila polovinu republiky. Vlaky stály, tramvaje stály, silnice zavřený, všechno klouzalo... Naštěstí se nás to dotklo jen okrajově. Ano, pršelo, ano, mrzlo to (viz namrzlý okno na fotce), ale nebylo to ani zdaleka tak drsný, jako v jiných částech republiky.
Mou prvoprosincovou starostí bylo nechat si ve školce vyfotit dětičky - bohužel Matýsek nebyl zrovna spolupracující, takže si můžu nechat zarámovat třeba tuhle krásnou společnou fotku... :D

30. listopadu 2014

30.11.2014 Prague trip

Pár týdnů zpátky se zjevila myšlenka sejít se s plurk-holkama v Praze na kafi. Dokonce na Černým Mostě, což bylo pro mě naprosto ideální. A pak mě tak napadlo, že by mohlo být fajn vzít Mišáka sebou - po naší letní výpravě jsem mu slíbíla, že si někdy vyrazíme do Prahy i jen sami dva, bez Matýska, abychom si to trochu víc užili... Promyslela jsem program tak, aby ho bavil - hlavně jízda metrem a tramvají! - a doufala, že pak na kafi bude hodnej (idealista, vím :)). Z domu jsme vyrazili v devět ráno, dojeli na autobusák, chvíli si počkali na žlutej SA bus a svištěli jsme do Prahy. Pak z "Čerňáku" metrem rovnou do centra - mimochodem, jestli něco nesnáším, tak absenci sofistikovanějšího automatu na jízdenky, fakt jsem sebou neměla dost drobných (a taky miluju možnost SMS jízdenky, kterou odešlete, ale za celý den vám nedorazí žádná odpověď nedejbože potvrzení - to mám jako zaplatit 110,- za celodenní jízdenku a pak si pro jistotu koupit ještě jednu normální nebo jak? Gr!). Vystupovali jsme na Andělu a celou dobu jsem se modlila, aby tam nikde nechytali revizoři. Naštěstí nikde nikdo (přece jen, neděle), tak jsme úspěšně přesedli na tramvaj a nechali se přiblížit na Malostranské náměstí. Chtěla jsem totiž Mišákovi ukázat aspoň něco z Prahy - on sám si řekl, že chce vidět Hradčany, já mu zas chtěla ukázat Karlův most a Vltavu. Ona teda byla zima jako blázen, takže to na žádný velký procházkování nebylo, ale turistů bylo pochopitelně všude dost, zima nezima. Karlův most, Vltava, Hradčany, Staromák, Václavák a byli jsme zmrzlí i uchození tak akorát dost. Na Můstku jsme zase sedli na béčko a svištěli zase zpátky na ČM. Nebo spíš do CČM. Stihli jsme to tak akorát na sraz s holkama, dokonce jsme tam byli první. Ukořistili jsme stůl s křesílky a vyhlíželi ostatní. A někdy v tomhle okamžiku se z Mišáka, který byl do té doby nadšený cestovatel a pohodový parťák, stal zpruzelý drzý a neposlušný (pre)puberťák. Postupně jsme se sešly, co to šlo (=co nás Mišák nechal), jsme si povídaly, ale popravdě řečeno mi celý naše posezení Mišák opravdu dost otrávil. Nakonec jsme se radši zvedli dřív a pochopitelně jakmile jsme opustili společnost, byl Mišák zase v pohodě. Necelé dvě hodiny do odjezdu autobusu už jsme jen tak prozevlovali v CČM a v pět vyrazili zase k domovu. Během obou cest autobusem si Mišák skvěle užil starý MP3 přehrávač, co jsem nedávno při uklízení znovuobjevila - nahrála jsem mu tam všechny Hurvínky a pochechtával se celou cestu. A já mohla číst (nevídáno). Úplně domů jsme dorazili po sedmé, akorát na koupání. Vymrzlí a unavení, ale jinak víceméně spokojení. Rozhodně to bylo zajímavé dobrodružství... :)

P.S. A zapomněla jsem prolinkovat blog od Janiny se stejným kafem... :)

29. listopadu 2014

29.11.2014 Dancing

Celý den šedý, upršený, vlezle studený. Ani nos jsme nevytáhli. Matýsek pořád ještě dokašlával, Mišák naopak kašlat začal, inu, je to radost, když uhodí podzimní vlna nemocí. Tak jsme sjeli minimálně čtyři pohádky, tady kluci vesele tančí u závěrečných titulků některýho z nich. :D

P.S. Ještě musím dodat poznámku - jednou jedinou dopolední smskou se mi povedlo napáchat hromadu zmatků. A přitom by stačilo v té první zprávě zmínit, že se bavíme o neděli, achjo. Holt příště, KlaPi... :)

28. listopadu 2014

28.11.2014 Advent market

Nic netušíc jsem se odpoledne vydala do města a jako obvykle jsem se těšila na příjemnou bezdětnou hodinku. No to jsem si dala - v centru davy lidí na přechodech, oblíbený parkovací místa zavřený, do toho ještě mrholilo - dovedete si jistě představit, že jsem si nadávala silně, že jsem se vůbec někam jezdila. Nakonec jsem teda všechno potřebné nakoupila i zařídila, ale bylo to ulítaný a složitý, žádná pohodička. Tak třeba příště, někdy, po Vánocích, třeba... :)

27. listopadu 2014

27.11.2014 Xmas tags

Využila jsem příležitosti, že se díky Mišákovu lezení dostanu do místního nejobchodnějšího centra a zastavila jsem se ulovit jeden z posledních vánočních dárků. (Chválabohu, ty návaly lidí jsou děsný a bude to jen houstnout, pochopitelně...)  Tohle jsem tam viděla a neodolala. Za 15,- no neberte to :)

26. listopadu 2014

26.11.2014 Schoolboy

Velká událost - byla jsem se s Mišákem poprvé podívat ve škole. Mám pocit, že jsem z toho byla víc nervózní než on, připadalo mi to hrozně závažný... :)
Ono to bylo odpoledne s ukázkami hodin a nejdřív jsme zavítali na angličtinu. Příjemné učitelky, dotyková tabule, zajímavé učení - tahle hodina se Mišákovi i mně líbila dost. Horší to bylo s následující matematikou, ale i tam se Míša nakonec jakž takž chytil. Ale do dalších místností (pracovní dílna - nějaké lepení z papíru nebo hudební výchova) jsem ho už nedostala, stačilo mu to. Každopádně škola pěkná, takže se tam nejspíš zase brzo podíváme - zápis bude v lednu. :)

25. listopadu 2014

25.11.2014 Barking kid

Tak dlouho jsem všude opakovala, že mám děti chválabohu zdravý, až to najednou není pravda. Ještě ráno byl Matýsek užvaněné veselé dítě, co nás s nadšením vytáhlo z postele ještě za tmy. Když jsem přišla z práce, čekala mě rozpálená kňourající osůbka, které evidentně nebylo dobře. Když pak během večera - kdy mimochodem dobrovolně zalezl do postýlky a pohádku poslouchal bez obvyklého vrtění a povídání - začal ze spaní štěkavě kašlat, bylo mi to jasný. Laryngitida. Stejně jako loni. Achjo.

24. listopadu 2014

24.11.2014 Spelt mash

Těžká přetěžká noc. V rozmezí půl jedné a půl třetí mě Matýsek osmkrát vytáhnul z postele řvaním, které - jak jsem zjistila - pramenilo z vlastní neschopnosti se správně přikrýt. Pokaždý jsem byla nucena vstát, správně ho přikrýt, počkat, až začne usínat, jít si lehnout a v okamžiku, kdy se už už chystala spát, začalo to na novo. Samozřejmě jsem pokaždý doufala, že už to bylo naposled a že už bude spát. A ono se to opakovalo, znovu a znovu. Když už bylo po druhé hodině, tak jsem mu prostě řekla, že už nepřijdu, protože se prostě potřebuju taky vyspat. Nevím, jestli to pochopil nebo prostě už taky konečně usnul, ale od půl třetí už jsem - chválabohu - spala.
Ráno jsem nebyla právě nejčerstvější, ale rozhodně jsem z toho ponocování byla pěkně hladová. A vzpomněla jsem si na pytlík špaldové kaše. Tak jsem si s pomocí kakaa a másla udělala z mizerného rána o něco míň mizerné, protože ta kaše byla naprosto skvělá!

23. listopadu 2014

23.11.2014 Cat tail

Vytáhnout kluky na procházku ven bývá čím dál horší - zvlašť Matýskovi se často nechce ťapat. Ale většinou na něj platí, že půjdeme obhlídnout pejsky a kočičky. Dvojí sousedi mají nová štěňata, od těch si nechá vždycky olízat prsty přes plot, ale ještě víc ho fascinují kočky, kterých je teda kolem taky dost. A tahle bílá, to je Matýskova oblíbená. Dodnes byla nedosažitelná, vždycky ji obdivoval jen zdálky, protože před námi utíkala. Ale dnes se po umírněném pronásledování nakonec nechala pohladit - Mates v sedmém nebi, mluvil o tom celej večer, jak ho kočička šimrala ocáskem. Roztomilé... :)

22. listopadu 2014

22.11.2014 Crossroads in library

Opět nadešel čas zajít do knihovny - mimochodem, na pomezí podzimu a zimy je to jedna z nejlepších destinací, kde trávit sobotní dopoledne. Kluci se tam rozhodně nenudí a není tam nával. Jinak Matýsek naprosto zbožňuje tuhle velkoprostorovou dráhu pro auta a vlaky - tak počítám, že i pak ve školce bude patřit k oblíbeným hračkám... :)

21. listopadu 2014

21.11.2014 Paper kindergarten

Zase jednou školkovýtvor. Dětičky ve školce tvořily - překvapivě - školku.
Mimochodem, Matýsek jí byl nadšen, hned do ní naházel všechny stickies potvory, co doma máme. :D

20. listopadu 2014

20.11.2014 Climbing window

Čtvrteční lezení. A moje čtecí hodinka. Radost.

19. listopadu 2014

19.11.2014 Koala-less

Koalix mi odjel na dvoudenní školení do "Nováče", tak jsem byla bez Koaly. Ale jinak bylo všechno jako vždycky. Podvečer byl - jak je poslední dobou obvyklé - ve znamení Letadel 2, večer u kompu a pak brzo spát. Nějak mě ten krátký týden zmáhal...

18. listopadu 2014

18.11.2014 Wetness

Deštivá fronta, propršený den. Který jsem navíc z velké části proseděla v práci. Nějaká pozitiva? Hmmmmmm...
Ajo, tak přece jen, vzpomněla jsem si... Večer jsem objednala valnou většinu vánočních dárků. Heč!

17. listopadu 2014

17.11.2014 Train models

Volné pondělí, které mi nadělalo zmatek v celým týdnu - od neděle po středu. Dopoledne jsem s klukama zajela na výstavu vlakových modelů. Naprosto jistě už jsem na jí (minimálně) jednou byla s Mišákem, byť fotku zaboha nemůžu najít. Výstava probíhá každý rok v listopadu a vystavují tam vesměs taky pořád to samý. Ale ono to bohatě stačí. Na obří kolejiště vymakané do sebemenších detailů se dá koukat dlouhé minuty/hodiny - kravičky, auta, blikající přejezdy, bagry, mosty, stromy, obchody, ... a taky vlaky, pochopitelně. Úžasný malý mikrosvět. Myslím, že příští rok tam posvištíme zase... :)

16. listopadu 2014

16.11.2014 Shelter

Za oknem od rána hnusno a pršivo, vyhlídky na venkovní vybití dětí téměř nulové. Neděle dlouhá, předlouhá. :)
Mimo to, že jsme se podívali na pár pohádek, tak jsem ale kluky docela slušně zabavila tím, že jsem jim postavila bunkr. Jak vidno, líbilo se jim to... :D

15. listopadu 2014

15.11.2014 PCE

V pátek mě trochu vyděsilo poznání, že mám před sebou vlastně trojdenní víkend, když počítám i státní svátek v pondělí. A vzhledem k tomu, že předpověď počasí nevypadala zrovna nejoptimističtěji, tak když v sobotu nic nepadalo, jen bylo zataženo, sbalila jsem děti a vyjeli jsme si na výlet. Do Pardubic. Když jsem tam byla naposled - s Q. v září - tak byl Mišák ve školce a já mu tehdy slíbila, že tam někdy zajedeme znovu všichni, že to tam bylo pěkný. Dnes jsme to zrealizovali. Stejný parkování, stejná cesta pěšky do Bubeníkových sadů (btw: vodotrysky měli už schovaný na zimu, naštěstí :)), děti stejně nadšené z hřiště. Jen byly děti o poznání víc navlečené, víc foukalo a hřiště bylo místo kamínků pokryto listím. Když se děti vyblbly, zamířili jsme tentokrát ještě i na Pernštýnské náměstí a pak i nahoru na Zelenou bránu (Matýsek byl nadšenej když viděl, že je vevnitř v hodinách :D). Foukalo, ale výhled stál za to. Pak už jsme zamířili zpátky k nádraží. Na vytoužené kafe v Costě (ano, přiznávám, to byl jeden z důvodů, proč jsme jeli právě do Pardubek :D). Podívat na vlaky a na obří hodiny v hale. A do auta a domů. Jak jsem předpokládala, Matýsek v autě vytuhnul, tak jsme se tu dvacetiminutovou cestu zpátky šnečili, jak to šlo, a objeli půl Hradce, aby se aspoň trochu vyspal. Doma jsme byli ve dvě, ale z nabitého dne jsem měla pocit, že je aspoň pět (a v pět, že je nejmíň půlnoc :D). Každopádně ale výlet povedený, příště už to snad opravdu dáme tím vlakem, ať to dětem pořád jen neslibuju... :)

14. listopadu 2014

14.11.2014 On wheels

Tak rozlítaný pátek - ráno na krev, banka, nákup, třikrát tam a zpátky přes město - až jsem byla ráda, že odpoledne můžu už jenom humidovat s dětma na zahradě.

13. listopadu 2014

13.11.2014 Christmas fever

Po čtrnácti dnech jsem se - díky Mišákovýmu lezení - dostala do Futura, kde pravidelně parkujeme. A nestačila jsem se divit, jak je všude narváno, plný parkoviště, davy nervózních lidí, tlačenice u eskalátorů, spousta nových sezónních stánků se vším možným a jako třešnička na dortu venku obludně velká vánoční dekorace. Inu, předvánoční horečka začala. Pevné nervy!

12. listopadu 2014

12.11.2014 The letter

Hned jak jsem přijela z práce, tak mi Mišák hlásil, že mi přišel pohled z Francie. Udivilo mě to, protože  momentálně nikoho ve Francii na dopisování nemám, tak jsem si říkala, jestli to Mišák nějak nepopletl. Ale nepopletl. Opravdu z Francie. Rukopis jsem od vidění znala, ale nebyla jsem schopná přijít na to, komu že to patří. Tak jsem to otevřela...
Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že je od F. Od švýcarské dopisovací kamarádky, která se mi ale od téhle úžasné zásilky už neozvala. Víc než rok. Už jsem ji považovala za ztracenou. A ona mi teď poslala dlouhý dopis plný všeho, co se u ní v životě změnilo. Vzhledem k tomu, že si momentálně užívá francouzského savoir-vivre, tak se počítám špatně nemá... :)
Tak jsem v duchu hned začala skládat odpověď, to přece nemůžu nechat jen tak.