
Po třech měsících usilovného volání domluvil nakonec Koalix na posledního ledna kontrolu u zubařky. Pěkně celá rodina. Mišák šel na řadu první a ačkoliv měl předem spoustu řečí, tak nakonec byl úplně vzornej (otevíral pusu sotva jsme vešli do ordinace :D). Taky z nás dopadl nejlíp. U mě naštěstí nechala doktorka zubní kámen až na příště a Koalix má konečně vyvrtaný ten zub, co mu z něj v prvních vteřinách Nového roku vypadla plomba. Takže vlastně všechno jak má být a zase za půl roku.












