25. června 2011

24.06.2011 Play-Doh!



Není plastelína jako plastelína. Fakt. Z mých dětských let si pamatuju mastnou hmotu nevalné barvy, ale modelovat s ní šlo cokoliv a rozhodně jsem si s ní vyhrála do syta. Česká plastelína, kterou jsme s Mišákem otestovali v úterý, byla sice krásně barevná, ale taková nějaká rozpatlatelná a roztíratelná a tím pádem z hlediska praktické ženy matky prakticky neukliditelná. Tak jsem pak vyzkoušela (imperialistickou) plastelínu Play-Doh. Na rozdíl od české je daleko víc podobná těstu (dokonce i tak voní) a na hraní je výtečná. Nelepí se, nepatlá se, k ničemu nepřilne natolik, aby nešla dobrovolně zase odlepit. Přitom je krásně tvárná a drží formu, ale v mžiku se nechá zase sňachtat do příjemné kuličky. A kromě toho ty jejich obchodní nápady, to je radost. Jednoduchý píst s několika profily a byla z toho zábava, od které se Mišák vůbec nechtěl nechat odtrhnout. Nic velkého, nic drahého, ovšem svému jménu dělala "Fun Factory" rozhodně čest.
Big fan! <3

2 komentáře: