15. července 2011
11.07.2011 Watching foot tennis
Dlouhé polední spaní bylo třeba vyvážit dostatkem fyzické aktivity, tak nejenom že jsme si udělali popelářskou procházku/projížďku - podařilo se nám časově se sladit s popelářským autem, které Mišák se zájmem pozoroval a pak i napodoboval (ano, u každých vrat, kde byla popelnice, s tříkolkou zastavil, vystoupil a dělal, že vyváží odpadky :D) - ale na hřišti se pak Mišák za vstřícnou komunikaci doslova přilepil na tatínka/dědečka s klukem, tak když se šli koukat vedle za plot na nohejbal, musel jít Miškin samozřejmě taky. Brzo se naučil hlášky jako "skvělej zásah", "povedenej balón" a "joooo" a častoval jimi (čím dál hlasitěji) hráče. Byl naprosto fascinován sledováním zápasu, nemohla jsem ho urvat na žádnou z hřišťových aktivit a málem ani domů, hrozný... :D
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
To by měl praděda radost :-)
OdpovědětVymazatTaky tuhle cestou z hřiště dělal na každém rohu popeláře, až jsem mu řekl, že je moc hodin a že nemá placený přesčasy. Rázem jako když utne.
OdpovědětVymazat