30. června 2014

30.6.2014 Starlings

Naprosto jasným a dominantním vjemem dnešního dne je řev špačků. V životě bych nevěřila, jak moc můžou bejt ptáci slyšet - a to i za zavřeným oknem. Je jich spousta, většina jich trůní na obřím topolu u sousedů, pár jich je u nás na ořechu a všichni svorně řvou a řvou. Od rána do večera. Furt.

29. června 2014

29.6.2014 Old hand beater

Po návratu ze svatby přišlo na řadu praní a vaření a kromě toho se Koalix pustil do úklidu špajzky. Jedním z pokladů byl i tenhle ruční mixér - schválně, kdo si pamatujete, jak se takhle běžně dělala šlehačka? ;)

28. června 2014

28.6.2014 Wedding

Byli jsme pozváni na svatbu. Nejprv Koalix, pak i já a nakonec i děti. Koalix se jel podívat už na obřad (ve dvě), já s dětma jsem to stíhala až na čtvrtou (což nezabránilo svatebním hostům bejt v rauši, ještě než jsme vůbec dorazili :)). Děti si to myslím užily královsky - lítaly po zahradě, blbly na trampolíně, dobrou hodinu čistýho času strávily v přistaveným velorexu, sežraly půl tácu koláčků (Mates poctivě vybíral všechny tvarohový), vypily několik neónových malinovek a nakonec i navzdory hudebním mixům dýdžeje v devět usnuli. Se mnou to bylo horší, už se mi nechtělo dohánět alkoholovej náskok ostatních, tak jsem to nakonec o půl jedenácté zabalila a šla spát. Respektive, šla jsem si lehnout, protože spánek nikde. Vyčítala jsem si podvečerní kafe, ale když jsem pak nespala ještě ani ve tři - bouřka zvenku, hudba zespodu, budící se Mates, jedno k druhýmu -, tak už mě to fakt nebavilo. Nakonec z toho byly tři hodiny spánku a krušnější ráno, ale přežila jsem...
A mimochodem, svatba byla na krásným místě v moc pěkné vile Barboře, doporučujeme! :)

27. června 2014

27.6.2014 School report day

To se mi zase jednou něco poštěstilo - potřebovala jsem do fakultky na krev a když už jsem byla ve městě, tak jsem se stavila i na nákupy do centra (obvyklé předvíkendové zásobování masem, pečivem - nejlepší chleba v HK - a zeleninou). Všude neskutečný nával, nastrojený i anti-nastrojený děti a mládež, zastávky plný, kvůli zástupům byl dokonce u přechodů policista, aby auta vůbec někdy přejely, no prostě radost.
Příště si harcování do města v den vysvědčení rozmyslím! :)

26. června 2014

26.6.2014 Sunset

Velmi neobvykle měl Koalix uprostřed týdne den dovolené. Tak jsme dopoledne vyrazili do města Matýskovi pro kolo (abychom zjistili, že je na něj přece jen asi ještě moc malej, když mu ještě žádný kolový odrážedlo není), na kafe (spojeno s vědárnou) a pak rovnou i pro oběd (pro velký úspěch jsme si zopakovali Choosy). Ale po obědě a po Matesově poledním klidu už Koalix šokovaně konstatoval, že je doma děsná nuda. :D
Fotku Matese na kole nemám (ono vcelku fakt nebylo moc co fotit), takže aspoň jedna ze západových fotek, co jsem si po čase nalovila.
Mimochodem, Mates má zřejmě slabost pro červenou! Aspoň u kol. :)

25. června 2014

25.6.2014 Maze

Šedý propršený den. Přesně ten, kdy za celý den nemám jedinou pořádnou fotku, protože se prostě neděje nic neobvyklýho. Nakonec mě zachránila kuličkodráha, kterou jsem v tento šedý den Matýskovi vytáhla a sestavila. A ano, vzpomněla jsem si na to díky tomuhle... :)

24. června 2014

24.6.2014 Quiz

Poslední předprázdninová francouzština, tak jsem i pro začátečníky (pokročilí už ho měli před týdnem) vyrobila kvíz - francouzský pravopis, jednoduché překlady, otázky a taky něco málo z kultury a geografie. Inu, zábava to byla... :)

23. června 2014

23.6.2014 Marbles

Odpoledne jsem musela do města, tak jsem nechala kluky na starost mužům. Po hodině přijedu a kluci se baví touhle jednoduchou kuličkodráhou z kabelových lišt. :D

22. června 2014

22.6.2014 Burgers

Ano, správně by tu dnes měla být fotka úžasných hamburgerů. Nedělní oběd jsme totiž vyřešili tak, že jsme si objednali z Choosy [čůzy]. Pro dospěláky burgery, pro děti napůl zapečenou bagetu a ještě salát k večeři. Všechno luxusní! Tak moc, že jsem naprosto zapomněla na to, že bych si je třeba taky mohla vyfotit (a to je jinak hodně stálý vlákno, který hlídá obvykle všechno bez problémů). Prostě jsme to jídlo vybalili a pustili se do něj. Mňam!

21. června 2014

21.6.2014 Ceská Skalice


Potřebovali jsme relativně blízký a turisticky snazší cíl, tak to dnes byla tvrz v České Skalici. Tvrz moc pěkná, paní u pokladny na nás byly hodné a nechaly nás prohlížet samostatně, ideální. Navíc to bylo s jednou zmrzkou cestou tam a s druhou zmrzkou cestou zpátky... :)

20. června 2014

20.6.2014 Library coffee

Na odpoledne jsme měli v plánu návštěvu knihovny, protože nás tam čekala zamluvená hra. Za poslední dva měsíce už jsme tam byli třikrát, kluci to tam milujou, byť teda moc klidu na vybírání knížek tam s nima člověk teda neužije. Tentokrát jsme se tam moc nezdržovali, přece jen jsme tam byli relativně nedávno, ale zase jsme se cestou z knihovny stavili ještě dolů do kavárny. Sedla jsem si poblíž pultu a až pozdě jsem si všimla, že o pár stolů dál je na konci dětský koutek. To už mi děti ke kafi nanosili několikero knížek, hraček, vozíků a kdečeho. Tak jsem to všechno mezi usrkáváním kafe postupně zase odnosila zpátky a společně jsme pak zkoumali, co tam všechno mají (mimochodem, odhaduju, že vybavení je komplet Ikea, tak jsem si aspoň všechno obhlídla :)). Když se mi podařilo kafe dopít a sebrali jsme se k odchodu, tak se mi dostalo sice moc milé, ale jinak dost smutné pochvaly: "Vy jste první matka, co tu po dětech uklízí..."

P.S. Vzhledem k předchozímu článku jistě nepřekvapí, že Matýsek je hrdým majitelem nových plechových koleček. Modrých. Až pozdě jsem zjistila, že i na barvě záleží... :)

19. června 2014

19.6.2014 Wheel barrow

Den školkové slavnosti - takové poslední zvonění pro předškoláky. Mezi ty sice Mišák letos ještě nepatřil, ale už mě tak trochu "brala" představa, že příští rok to bude slavnost i pro něj. Ani se nedivím, že to tam půlka lidí obrečela...
Mišáka popravdě nejvíc z celé slavnosti zajímal velký skákací hrad, co měli na zahradě pronajatý, a stánek s cukrovou vatou zadarmo. Ne tak Mates. Ten od okamžiku, co spatřil starý školkový kolečka na písek, takový ty poctivý, plechový, nic jinýho nepotřeboval. Nedal je z ruky ani na pikosekundu a jen si tam s nima chodil tam a zpátky po zahradě. Snad stokrát. Celý ty dvě hodiny. Neco něskutečnýho. A hooooodně těžko se s nima loučil... :)

18. června 2014

18.6.2014 First tooth out

Kejval se už dlouho, původně jsem tipovala, že vypadne sám do neděle, ale pořád držel. Až zoubku dnes ve školce pomohla ven paní učitelka. Mišák z toho byl celej hrdej, že nebrečel a že má zub (konečně) venku. A ono jich ještě bude... :)

17. června 2014

17.6.2014 Airsoft

Není až zas tak velkým tajemstvím, že si Koalix našel novou zálibu ve střílení. O to víc mě fascinuje, jak se do toho umí - jako ostatně do všeho, co ho baví - zakousnout s maximálním nadšením. Dnes nově dorazila i airsoftová podoba jeho oblíbené 1911. :)

16. června 2014

16.6.2014 Coffee and park

Dnes se otevírala se nová Cross Café kavárna v centru. Dost jsem se na ni těšila (skvělé místo, takže po nákupu v centru budu mít kafe hned vedle) a taky jsem popravdě řečeno čekala trochu víc humbuku. Nakonec nic extra, žádná velká sláva, aspoň že ty balónky pro děti měli. Aspoň jsem ochutnala spiced chai shake a byl luxusní teda. Tak jsme pak zamířili do parku, kde si děti pěkně hráli, dokud Mišák neroztočil kolotoč až příliš a Mates nespadl a neodřel si půl obličeje. Inu, veselo. :)

15. června 2014

15.6.2014 Silver book

Už dlouho mě nic takhle nechytlo. Žádné veledílo, ale ve čtivém psaní by se u ní mohl leckdo učit. 350 stránek za den padlo jako nic.

14. června 2014

14.6.2014 Outdoor gym

Tentokrát jsme výlet vyměnili za pochůzky po městě (aspoň s kafem, taky dobrý :)), ale odpoledne mě Mišák zase uhučel na výlet na kolech. Odmítala jsem jet už poněkolikátý stejný kolečko, tak jsem se rozhodla zaexperimentovat. Tentokrát jsme zamířili víc do města a zastavili se v Háječku (i já tam byla poprvý v životě :)) - park s rybníčkama (a kačenkama), další krásný hřiště navíc s venkovní posilovnou. Mimochodem, je samozřejmé, že právě ty posilovací stroje byly pro kluky tisíckrát přitažlivější než všechny prolejzačky dohromady. :) Vyblbli (jsme) se tam a jeli jsme dál, zase trochu oklikou. Začalo se podezřele mračit. Když jsme se napojovali na naši standardní cestu, tak už to vypadalo špatně - obloha černá, rozfoukalo se, byla to jen otázka času. A taky jo. Poslední tři kilometry už jsme jeli v dešti s usilovně šlapajícím, ale přesto ne dost rychle jedoucím Mišákem a brečícím Matesem. No, ten návrat jsme moc nevychytali, uznávám... Ale jinak to byl solidní desetikilometrový okruh, kdy jsem si Mišáka otestovala trochu i po městě a musím uznat, že už jezdí jedna radost. Přes prázdniny určitě někdy zkusíme pořádný cyklovýlet. :)

13. června 2014

13.6.2014 Houswife day

Ve vedrech jsem odmítala se extra přepínat, tak z toho byl nakonec takovýhle ultrahospodyňkový den. Zvládla jsem komplet vyluxovat, vytřít podlahy, umejt koupelnu, setřít schody, uvačit oběd plus navařit na den dopředu, zajet na nákup, poskládat a uklidit vypraný oblečení, co se mi hromadilo na křesle...
A večer už to zase vypadalo, jako obvykle, s běžnou mírou domácího bordelu. Inu, pořádek je věc značně nestálá.
(Ale jinak na to, že to byl pátek třináctýho a ještě úplněk, tak beru jako úspěch, že jsem vůbec přežila :))

12. června 2014

12.6.2014 New colors

Tak trochu den debil. Auto v servisu, Koalix na firemním survivalu, ale potřebovali jsme se koordinovat. A do toho mi - velmi nenápadně, během dopoledne - telefon začne psát, že nemůže najít simku. Všechno jsem zkontrolovala, vypnula, zapnula, dokonce jsem začala podezřívat svého drahého operátora, jestli mě nááááhodou neodstřihnul, ale ne, u něj to vypadalo všechno ok. Ale prý asi došla funkčnost dané simky. Jo, a aby toho nebylo dost, tak přes poledne (čas mého počítačování) přestala chodit wi-fi, takže jsem byla totálně nahraná. Pro auto jsem nakonec jela naslepo (naštěstí bylo, byť jsem si tam musela hodnou chvíli počkat) a pak hned vyměnit simku. Naštěstí to byla rychlovka, vyměnili hned a ochotně a všechno pak fungovalo a svět začal být zase trochu hezčí...
Tak jsem bezostyšně využila toho, že jsem bez dětí a koupila si zase pár nových kousků do skříně. Když jsem totiž nedávno podle fotek viděla, jak mám některý trička dlouho, málem jsem se zděsila. A pěkně jsem to rozjela - pořádný barvy, ať nejsem v těch svejch tradičních přírodních barvách furt jen jak mechem obrostlej šutr... :P

11. června 2014

11.6.2014 Storm clouds

Dnes mělo přijít toužebně očekávané ochlazení, bouřkové mraky se poctivě formovaly celý den, ale nakonec z toho byl podvečerní půlhodinový deštík a jinak nic. Teda, aspoň tady, o kroupách v Praze jsem slyšela... Naštěstí aspoň to ochlazení opravdu přišlo, mít doma 28 stupňů fakt není nic pro mě. :)

10. června 2014

10.6.2014 TFIOS

Další den tropických teplot a řádění dětí v bazénku. Ale zážitkem dne byl filmový večer - vydaly jsme se s EP zase jednou do kina, tentokrát netradičně v úterý, na film Hvězdy nám nepřály (The Fault In Our Stars). A bylo to krásný a dojemný a úžasný a ...

9. června 2014

9.6.2014 Water joy

A je to tu, přišly vedra, minimálně další tři dny tropických teplot jsou před námi (fuj, ble). Zase je tu doba lavórového čvachtání a blbnutí s vodou. Stejně se ty děti maj... :)

8. června 2014

8.6.2014 Heatstroke

...a neděle teda nezačala nejlíp. Od rána mě hrozně bolela hlava, ale během dopoledne se k tomu přidalo ještě i břicho (snídaně šla ven v čase oběda, všechna voda během odpoledne, ble), byla jsem zelená, jen jsem ležela, pospávala a bylo mi mizerně, jako už dlouho ne.
Původně jsem si myslela, že to je nějaká forma střevní chřipky, ale vzhledem k dalšímu průběhu jsem nakonec musela uznat oprávněnost Koalixovy diagnózy, že to byl velmi pravděpodobně úžeh. Na hradovýletě jsme byli většinou ve stínu, ale celé sobotní odpoledne jsem fungovala s nezakrytou hlavou (ne, fakt nemám cyklistickou přilbu) a holt se to projevilo. Nejhorší je, že obvykle naprosto spolíhám na svoje vnitřní "hodiny", který mi spolehlivě dávají vědět, když se něco děje. Minimálně mě posílají pryč ze sluníčka. Ale v sobotu nic. Celou dobu mi bylo naprosto skvěle a libovala jsem si, jak je krásně a přitom není moc teplo a jak se nám ten cyklovýlet pěkně vydařil...
No, rozhodně jsem tak mizernou a beznadějně zabitou neděli už dlouho neměla.

7. června 2014

7.6.2014 Skalka

Zase jsme vyrazili - tentokrát do Českých Libchav, kde jsme nejdřív chvíli okupovali místní hřiště, pak vylezli na kopec za vesnicí, kde se nachází zbytky hrádku zvaného Skalka, ovšem momentálně notně zarostlého. Tamtéž jsme hodnou chvíli marně hledali autíčko, které Matýsek v nestřeženém okamžiku upustil. Marně. A našli ho pod kopcem u ohrady koz. :)
A aby toho nebylo málo, odpoledne jsem se s dětma vydala ještě na cyklovýlet, dali jsme naše už standardní osmikilometrové kolečko, děti si zablbly na obou hřištích a doma na nás čekalo ještě buřtopečení. Nabitej den, až jsem byla večer dost znavená...

6. června 2014

6.6.2014 History repeats itself

Když jsem to viděla, tak jsem tomu ani věřit nemohla - nevím, jestli to Matese napadlo samo, nebo to odkoukal od Mišáka, každopádně mám až neuvěřitelně podobnou fotky Miškina z prosince 2010, čili dvouletýho, stejný tepláky, stejný sandály, prostě jak přes kopírák.

5. června 2014

5.6.2014 Pig and bunny

Po delší době jsme byli u doktorky pro očkování - Matýsek to nesl statečně, hrdě se pak chlubil zvířátkovou náplastí, no a na případnou reakci si musím ještě týden počkat. Tak uvidíme...

4. června 2014

4.6.2014 Kaktus

Definitivně si mě rozházel můj dlouhodobý operátor, tak jsem objednala novou simku od Kaktusu. Snad bude dobře sloužit...

3. června 2014

3.6.2014 Hidden place

To jsme si takhle jeli s dětma náš osmikilometrový okruh, jen jsme to v jednom místě vzali míň frekventovanou zkratkou a hned jsme objevili něco nového - schované dětské hřiště. Tak k obvyklé zastávce v Pileticích přibyla i druhá v Pouchově. :)

2. června 2014

2.6.2014 Our mailbox

Každoročně se nám ve schránce ubytuje vosa. Pečlivě si postaví hnízdo, opečovává si ho, ale nakonec ji ty věčné zástupy letáků stejně vyženou. I letos...

1. června 2014

1.6.2014 Icecream stand

Máme ve Slatině zmzlinu! Na místě, kde obvykle stává přívěs prodávající dle sezóny meruňky nebo burčák, mají letos nově i opočenskou točenou zmrzlinu. Luxus! Tak jsme si zašli na první v rámci procházky - a třeba i jako oslavu dne dětí... :P