Domácí dny se mi krátí a vařit se mi chce čím dál míň, tak jsem si dnes - po těch včerejších kulinářských hodech - uvařila krupicovou kaši. Výtečná! :P
Mimochodem, nemohla jsem u ní nevzpomínat na dětství. Když jsem byla někdy jako malá nemocná, tak krupicová kaše bývala standardním obědem, když jsme s mamkou přijeli domů od doktora. Pamatuju si zdobící orgie, kdy jsme se s bráchou předháněli, kdo bude mít hezčí/originálnější stvárnění kaše. Já zůstavala u tradičního ksichtíku, ale brácha se jednou vytasil s olympijskejma kruhama, to mě dostal! :D
Co se v mládí naučíš ...
OdpovědětVymazat