6. prosince 2013

6.12.2013 Thank you, Xavier

Jako jo, zaregistrovala jsem zprávy o nějakým děsivým orkánu, co se žene, ale to jsem teda fakt nečekala, že mi milej Xaver pokazí celej pátek! Ve čtvrtek večer poměrně dost foukalo, ale všechno vypadalo tak nějak normálně. Ale ráno se probudíme a jsme bez proudu. Přesto jako obvykle doufám, že to brzo nahodí. Odvedu Mišáka do školky (taky bez proudu, mimochodem) a jedu se s Matesem zahřát na nákup. Vracím se domů s předpokladem, že už to jede. Nejelo. Tak ještě jednou do města pro oběd. Dám Matese spát a jdu pro Mišáka, jelikož školku byli nuceni zavřít. Držíme se v jediným pokoji, kterej můžeme vytopit z kotle na pevný palivo. Jinak je všude 17,4°C. Na odpoledne domlouvám, že pojedeme na návštěvu, ať tu nezmrznem. Představuju si, že to nezapnou ani v noci. Brr! S vyspalým Matýskem jedeme do města za P a V a V. Taková malá školka. Děti si pohrajou, my si popovídáme, ideální. Dám si první dnešní kafe! V pět se vracíme domů - doma všechno jede a je tam teplo. Úžasný pocit! ♥

1 komentář:

  1. Jo, člověk si uvědomí tyhle věci, až když nejsou... stačilo, když nám tu párkrát vypli teplou vodu, abych byla vzteklá...

    OdpovědětSmazat