16. září 2014

16.9.2014 The boat

Sláva nazdar výletu - konečně, KONEČNĚ skončila rekonstrukce hřiště v Jiráskových sadech. Byli jsme tam už třikrát, vždycky jsme tam šli s nadějí, že už budou mít hotovo a furt to bylo oplocený a dodělávali. Dneska jsme se dočkali. Jeli jsme do města dost pozdě, ale kafe i hřiště jsme hodlali zvládnout. Trochu nás strašilo hřmění a modrošedé mraky na obzoru, ale hřiště lákalo.
Ano, hodně se jim povedlo, loď je krásná, dětem se líbí moc, je na ní spousta zábavy pro větší i menší. Ovšem zásadní problém bych viděla v roli rodiče - strašně špatně se na téhle lodi hlídají děti. Nahoru skoro není vidět, natož aby se dalo pro potomka sáhnout. Přesně nevím, jak je tam oddělena část pro větší (lezení na loď po sítích) a menší děti (schůdky), takže jsem se pořád bála, že mi Mates někde slítne, až se požene za Mišákem. Trochu nevyužitá mi přišla spodní část - klidně by se tam uživilo ještě jedno kormidlo nebo něco na způsob navigačních přístrojů třeba, co já vím. No, a v neposlední řadě mě štvalo, kolik tam bylo dětí a rodičů, pekelný nával - holt centrum, no. Takže příští návštěvu si obávám se docela rozmyslím...
Poslední problém obstojně vyřešila blížící se bouřka - po pár hromech se hřiště jako zázrakem vylidnilo jedna dvě. Ovšem my jsme radši taky zmizeli. Přece jen jsem si nechtěla nechat ujet autobus. Průtrž začala, sotva jsme do něj nastoupili a jela s námi až domů. Byla to radost běžet v lijáku domů. No, ale stejně to stálo za to, rozhodně to bylo lepší, než sedět doma, když u nás stejně až do večera nešla elektřina. Aspoň bylo dobrodrůžo. :D

1 komentář:

  1. Tyhle dvoupatrový vysoký atrakce jsou mor, to už jsem zjistila taky...

    OdpovědětSmazat