5. září 2014
5.9.2014 Procession
Páteční večer ve městě patřil Slavnostem královny Elišky. A protože byl Mišák (na rozdíl od předchozího dne) hodnej a nezlobil, nechali jsme Matýska na krku tátovi a vzala jsem Mišáka večer do města. Prošli jsme trhy na náměstí (tam jsme si zas a znovu museli vyjasňovat, že fakt nebudeme NĚCO kupovat u každýho druhýho stánku), mimo jiné okoukli kolovrátek, koupili Matesovi ručně vyráběné razítko traktoru, Mišákovi malovaný skleněný kamínek na krk a mně kafe. O půl deváté jsme pak okoukli ohňový průvod a následné ohnivé vystoupení a v devět už zase jeli domů. Za mě osobně to nebylo nic úžasného (jako akce samozřejmě pěkná, ale když jsem viděla ty historicky oblečené lidi z průvodu, jak se proplítaj mezi svítícíma bankama a žlutejma taxíkama, tak to prostě tak nějak nebylo ono), ale Mišák se vracel spokojenej. Ovšem víc, než co jinýho, si myslím cenil fakt, že jsme byli někde jen sami dva... :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
To je náhodou důležitý, doufám, že se mi bude taky občas dařit být se svojí princeznou jenom sama... :)
OdpovědětVymazatPrávě jsem zjistila, že je to mnohem důležitější, než jsem si myslela. Ověřilo se mi to hned druhý den, kdy jsme (spoiler alert :D) celý odpoledne strávili v parku pod náměstím na středověkých dětských atrakcích (součást Slavností) - zábava pro děti, různorodá, byť spíš pro Mišáka, ale stejně mi nakonec řekl, že to včera bylo lepší. Protože to jsme tam byli jen samo dva, bez Matese. Takže to fakt chce, občas něco výlučně pro jednoho... :)
VymazatJá to odvážně plánuju, ale taky je otázka, jak to půjde realizovat... :) nějak víc hladce asi až ve chvíli, kdy bude mladšímu co Briguli teď...
VymazatJe to Míšovi vzácné, mít tě jen pro sebe ...
OdpovědětVymazattak zase rok uběhmul jako voda, ale byla jsem s vámi apoň písemně a bylo to moc prima b
OdpovědětVymazat