Nestává se mi moc často, že by se mě lidi sami od sebe ptali, jestli nechci / nepotřebuju pomoc. Tentokrát jo. Ačkoliv jsem měla vše pod kontrolou. Teda, skoro. :D Nesla jsem tři (velký) krabice chlebíčků a rychlým krokem mířila k nedalekému autu, kde mi docházel zaplacený parkovací čas. Prostě takový trpaslík s břemenem. Jo, a za krkem mi seděl Mišák. Dvě ruce vytížené, tak jsem byla odkázaná na prosté slovní instrukce, aby seděl, neblbnul a moc nehopsal. Naštěstí mě v těchto chvílích poslouchá téměř ideálně, vše jsem odnesla bez problémů. Jen spocená jsem byla moc.
P.S. ...a fakt to nebylo na oslavu britské královské svatby, bohužel... :)
Takže Míša se Tě držel jen sám ? To jste odvážní a šikovní :-)
OdpovědětVymazat