23. listopadu 2014

23.11.2014 Cat tail

Vytáhnout kluky na procházku ven bývá čím dál horší - zvlašť Matýskovi se často nechce ťapat. Ale většinou na něj platí, že půjdeme obhlídnout pejsky a kočičky. Dvojí sousedi mají nová štěňata, od těch si nechá vždycky olízat prsty přes plot, ale ještě víc ho fascinují kočky, kterých je teda kolem taky dost. A tahle bílá, to je Matýskova oblíbená. Dodnes byla nedosažitelná, vždycky ji obdivoval jen zdálky, protože před námi utíkala. Ale dnes se po umírněném pronásledování nakonec nechala pohladit - Mates v sedmém nebi, mluvil o tom celej večer, jak ho kočička šimrala ocáskem. Roztomilé... :)

3 komentáře:

  1. Jak málo stačí ke štěstí :-)

    OdpovědětVymazat
  2. To nadšení z něj úplně sálá :D

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, to bylo právě tak kouzelný... Mám i fotku, jak tu kočku hladí, ale tady je zase vidět výraz naprostého nadšení, tak jsem vybrala tuhle :)

    OdpovědětVymazat