25. prosince 2014

25.12.2014 The race

A vlastně je po Vánocích. Je to neskutečný, kolik stresu a emocí a lidskýho pachtění se točí kolem jednoho jedinýho večera v roce. :)

Dodatečný dárek nám daly ráno dětičky, když nás nechaly spát až do půl osmé - dost luxus, čekala jsem nadšené vstávání před šestou, jako loni - a spořádaně si hrály v pokoji. Celý zbytek dne byl o hraní doma, televizi a jídle. Klukům jsme konečně povolili dietní režimy, tak si užívali. Odpoledne zase procházka, tentokrát i kolmo. Takhle si Koalix vystřihnul s Matýskem závod. :)

3 komentáře:

  1. Přesně tak, taky jsem si říkala - jeden den, připravujeme se na něj hystericky už skoro od září, můžeme se z toho pominout... a pak je to během pár hodin všechno pryč :D Jsme praštěná kultura!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, vždycky mě to hrozně deptá, když vidím před vánocema všechny ty uhoněný lidi a nervní řidiče a šílený nakupovače-čehokoliv-den-před-vánocema...
      Jsme praštěná kultura, to podstatný se nějak vytratilo, no... :)

      Smazat
  2. Ale třeba ještě nevytratilo, záleží na každém, jak to vnímá - co si připustí, co pomine ...

    OdpovědětSmazat