Opět balení, nádraží, vlak a odjezd. Bez Mišáka, jen jednodětně. Jak jsem si malovala, že to bude pohoda, tak Matese zrovna začaly chytat tak příšerné vzteklé záchvaty, až jsem se nestačila divit. Klasika s házením sebou o zem a vzteklé kopání nožičkama. V kupé na zemi, kvůli prkotině, pochopitelně. No, tohle jsem fakt nepotřebovala zažít...
To asi ze stesku po Míšovi, že ?!
OdpovědětVymazatAsi ti to chtěl vynahradit... :D
OdpovědětVymazatTo jsou totiž ty mylné představy... :)
OdpovědětVymazatBudu doufat, že příště bude zase hodnej, to mi tak nějak vyhovovalo víc... :D