29. července 2014

29.7.2014 Hammock

Hledala jsem nějakou bezplatnou zábavu pro kluky, tak jsme vyrazili na velké hřiště do Malšovic. Mišák se vždycky někam rozlítnul, Mates pochopitelně za ním, ať už to bylo něco pro něj nebo ne. Jak ocásek. Vyzkoušeli postupně všechno, co tam bylo - mimochodem jsem si zase všimla, jak moc Mišák za ten rok, co jsme tam nebyli, zesílil a vyrostl, spousta věcí, co byla dřív složitá, už je teď hračkou. V lanové průlezce vylezl v mžiku až nahoru, lanovku si nachystal i sjel úplně sám, několikrát, u průlezek pro malý lezl až tam, kam se ani nemá, no hotová opice... :)
Pak jsme naložili v práci Koalixe a odvezli ho do servisu k autu. A já jsem měla v plánu tak maximálně malej nákup. Ale když jsme v centru parkovali, tak se ozvalo zvolání "Jééé, vláček!" a bylo to v pytli. Když to nevyšlo včera, tak dneska už jsem to prostě neukecala... Měli jsme půl hodiny na bankomat a nákup, zvládli jsme to, ale když jsme se vrátili, tak byl vláček už skoro plný, zabrali jsme poslední tři místa. Zaplatila jsem stovku za jízdu a vzápětí hned dalších třicet korun za melounovou limonádu, co z nedaleké kavárny přinesl číšník až k vlaku. Dobrý marketingový tah, tác se mu vyprázdnil jako nic. A jeli jsme. Ač se oba kluci na cestu vláčkem nesmírně těšili, tak se celou cestu tvářili neskutečně zpruzeně/unaveně. Matese asi dost překvapil mluvený komentář, Mišáka prý zase prudilo, že vláček celou cestu vrzal. Byť jsem tedy fotky z vláčku zhodnotila jako nepublikovatelné (ale na FB jsem jednu švihla :D), tak cestou domů mě kluci přesvědčovali o tom, že se jim to děsně líbilo a že to bylo super. Tak ok. :)

3 komentáře: