Ani v zamračený a deštivý den jsme se nenudili - jednou jsem nerozumně přislíbila, že někdy zajdeme i do aquacentra, až nebude na koupání venku. No, slib mě dohnal, Mišák mě uhučel. Naposledy jsme tu byli loni a docela jsme si to užili, tak jsem se ani tak moc nebránila, popravdě. Ale to jsem si neuvědomila, že čas plyne, děti rostou a všechno se mění... Loni byl Matýsek ještě snadno manipulovatelné stvoření vítající každou legraci. Teď už je z něj malý tvrdohlavec, co s ním nepohne ani pár volů. Takže se jednou sklouznul v dětském bazénku (čímž se namočil do půl pasu) a následně strávil vyměřenou hodinu v plastovém domečku a nafukovacím skákacím hradu. Po prvním vlnobití naprosto odmítal chození do většího bazénu, nelíbila se mu ani bublající vířivka, nic. Největší zábavou byl dětský koutek (kvůli čemuž jsme se ale fakt nemuseli převlíkat do plavek) a pak kus lehce se svažující cesty k baru - cajdal si tam sem a tam a zkoušel, kdy mu to uklouzne a kdy ne, takovej trenažér. Ještě že aspoň Mišák si tam zablbnul, co to šlo, byť ten už zase na ty dětský věci začíná být docela velkej. Tak uvidíme, jak to bude zase za rok... :)
Těš se, zase úplně jinak ;-)
OdpovědětVymazat